Jaké knihy mám na výběr?

Zatoulaný, opuštěný kocourek Flíček měl štěstí. Jednoho deštivého dne ho našla malá holčička a přinesla si promoklou chlupatou kuličku domů. Z něžného koťátka se brzy vyklubal rošťák, který dokáže udělat pěknou paseku. Šplhá po záclonách, loví rybičky z akvária, každou chvíli něco rozbije nebo podrápe. A kdykoli zavoní z kuchyně nějaká dobrota, už je na stole a mlsně nakukuje do talířů.

Kdo by nechtěl mít doma psa! I hrdina našeho vyprávění touží po čtyřnohém kamarádovi. Nakonec se mu podaří přemluvit rodiče a vysvobodí z útulku neposedného pejska Fleka. A Flek se mu odvděčí mnoha rozpustilými kousky. Dokáže obrátit dům vzhůru nohama, rozkouše, na co přijde, spořádá narozeninový dort, prožene sousedovu kočku, rozhrabe celou zahradu...

Dědeček své vnučce splní velký sen a pořídí jí poníka. Má zlatavou hřívu, a tak ho holčička pojmenuje Zlaťák. Zažije s ním samá dobrodružství. Může se na něm projíždět a také ji baví ho hřebelcovat. Avšak poník ji a babičku s dědou umí i pěkně pozlobit. Občas si smlsne na sousedově ovoci, občas na babiččině jablečném koláči. Uhlídat takového poníka, aby neutekl, také není jen tak.

Dnes již legendární dětská kniha, jeden z první českých „bilderbuchů“ pro začínající čtenáře. Příběh nalezeného opuštěného plyšového medvěda. Autorské knihy Daisy Mrázkové jsou oblíbené nejen v Čechách, ale díky své křehkosti a barevnosti také například v Japonsku.

Odmalička strašně ráda píšu povídky a básně. Často dostanu nějaký nápad, koupím si sešit a začnu pilně psát. Vždycky si myslím, že to bude mistrovské dílo. Jenomže koncem týdne obvykle dostanu nějaký ještě lepší nápad a celé se to od začátku opakuje. Teď jsem ale dostala ten lepší nápad, že si budu psát deník, protože doufám, že můj vlastní život mě nikdy neomrzí… Jsem sice úplně obyčejná, ale občas se mi stávají zajímavé věci! JACQUELINE WILSONOVÁ, 14 LET V knize Můj tajný deník se s námi Jacqueline prostřednictvím zápisků ze svého skutečného deníku z roku 1960 dělí o své nejtajnější myšlenky a city z doby, kdy jí bylo 14. V roce 1960 nosily holky naškrobené spodničky a lodičky. Dneska nosíte džíny a tenisky. V roce 1960 trávily celé hodiny posloucháním desek v obchodě, kde se prodávaly. Dneska trávíte hodiny posloucháním on-line muziky. V roce 1960 se holky učily kroky všech nových tanců. Dneska tančíte, jak vás napadne. Holky se ale nikdy nepřestanou zamilovávat, hádat s rodiči, pořád budou nenávidět ztrapňování ve škole, vždycky budou toužit chodit večer domů co nejpozději a budou trávit hodiny a hodiny před zrcadlem. Poutavě napsaná autobiografie pro teenagery. V knize jsou i původní fotografie Jacqueline a jejích kamarádek.

Věděli jste, že existuje Zádveří? A v něm spousta zvláštních, trochu strašidelných, ale vlastně i tak trochu legračních stvoření a bytostí? A že nejčastěji jsou k vidění na hřbitově (proto se také mají správně nazývat hřbitosti, ale to jen tak na okraj)? A právě tam se potkali Muřinoh (pravý a nefalšovaný hřbiťák) a Krchomilka (obyčejná, i když ne tak docela, holka z masa a kostí, která se ve skutečnosti jmenuje Johanka). Tedy až tak úplně se nepotkali, Muřinoh se zkrátka zjevil, a to kvůli Johance a její pasti a také troše zkyslého mléka. A jak to všechno bylo a co z toho jejich nenadálého přátelství vzešlo? To už si přečtěte sami, aneb bez práce nejsou příběhy, jak by vám jistě vysvětlil Muřinoh, hrdý znalec přísloví a rčení.